Domov Marka a Sary: místo, kde má design osobní příběh a rána voní kakaem

Marek a Sara ve svém bytě ještě nežijí ani rok, ale když překročíte práh dveří historického domu na Vinohradech, zdá se vám, že tu snad bydleli odjakživa. Jejich domov je spojením malých a velkých příběhů – v policích a na zdech najdete fragmenty z cest, starožitnosti i designérské kousky.

Dominantu bytu tvoří – možná nepřekvapivě – kuchyně. Kromě ní si ale všimnete i velké knihovny, nevšedního stolu nebo tapet v obou ložnicích. Přehlédnout však nelze ani menší kousky: jako jsou staré boxerské rukavice z Londýna, starožitné i moderní obrazy nebo tichou přítomnost malůvek od malých dětských ručiček.

Marek, Sara a jejich dcera Matilda vytvořili domov, ve kterém se setkávají s přáteli, vaří, tvoří a kam se hlavně rádi vrací.

Bez čeho si neumíte představit ráno?

Sara: Já si myslím, že bychom měli nechat odpovědět naši dceru, protože ta určuje chod našeho rána.

Marek: Já vím, bez čeho – bez toho, aby kolem půl sedmé volala Matilda: „Tati, tati, kakao, kakajíčko! Já chci něco pustit!“ My jí dáme cucnout kakaa, ona ještě usne a pak se probudí až v půl osmé. To je opravdu takový náš každodenní rituál.

Sara: A já bez času pro sebe. Vstávám dřív, abych se v klidu nakrémovala a namalovala.

Co podle vás dělá domov domovem?

Sara: Doma uvařené jídlo a kvalitní spánek.

Marek: Postel. Ta, do které se člověk těší a ví, že si v ní opravdu odpočine. Největší problém je, když člověk jede na dovolenou a netěší se do postele, protože ví, že bude celý rozlámaný. Ale to, když se vyspím ve vlastní posteli, tak to je nejvíc.

Po jakém designérském kousku toužíte?

Sara: My bychom chtěli jeden botník, který je jako na míru do našeho bytu. Konkrétně se jmenuje Kona a je od dánské značky Ferm Living.

Marek: My už ho hledáme strašně dlouho, ale vždycky, když jsme našli takový, který se nám líbil, rozměrově nám neseděl do bytu. Máme na něj totiž jedno konkrétní místo vedle dveří. Už tady bydlíme přes půl roku a tohle byla taková ta věc, kterou se nám nedařilo najít. Ale teď už jsme ji konečně našli.

Jaká je vaše oblíbená vůně?

Marek: V každém obchodě Ralph Lauren na celém světě by to mělo vonět stejně, a mělo by to navozovat takovou vůni domova. A mně se to strašně líbilo. No a když jsme byli v Londýně, tak jsme si v tamní pobočce koupili svíčku, která voní úplně stejně jako ten interiér. A to je moje oblíbená vůně do bytu.

Sara: Pro mě je to vůně čerstvě vypraného prádla. Prostě taková ta svěžest a čistota.

Kdybyste si mohli vybrat jakékoliv místo na světě pro své druhé doma, kde by bylo a jak by vypadalo?

Marek: Já bych to viděl na nějaký ranč v Montaně s heliportem, vrtulníkem a se spoustou lidí, co by se o nás starali.

Sara: Já nás vidím třeba v Argentině, ačkoli jsem tam nikdy nebyla. V nějakém nádherném domě s obrovskou zahradou. Nebo na Havaji – dům s velkou zahradou na útesu.

Marek: A já vím, na čem bychom se shodli – Toskánsko.

Sara: Ano! Stará toskánská vila s příjezdovou cestou lemovanou stromy, kolem italští dědečci a babičky.

Marek: Bazén a okolo sochy.

Sara: Víno, dobré jídlo…

Když se řekne odpočinek, co si pod tím představíte?

Marek: Myslím, že máme oba problém pořádně odpočívat...

Sara: Pro mě je odpočinek něco vyloženě holčičího...

Jaké je vaše oblíbené místo ve vašem bytě a proč?

Sara: Pro mě je to koupelna...

Marek: Pro mě je to místo u jídelního stolu...

Kdy se doma cítíte nejšťastněji?

Sara: To já vím úplně přesně...

Marek: Za mě ještě musím dodat...

Kdybyste museli teď opustit váš domov, jaké tři věci byste si odnesli?

Marek: Já bych rychle vzal všechny moje hodinky...

Sara: Já bych vzala svoje kabelky...

Jste tým perfektní pořádek nebo kreativní chaos?

Marek: Stoprocentně perfektní pořádek!

Jaké jsou vaše tři tipy, které zútulní každý prostor?

Sara: Za mě jsou to květiny...

Marek: Za mě je to správná kombinace starého a nového...

Jaké dárky nejčastěji dáváte?

Marek: Drahé.

Sara: Svým kamarádkám dávám ráda kosmetiku...

Marek: Já to mám stejně...

Co nesmí chybět na vašem nočním stolku?

Sara: Markovi rozhodně kapesníky a Labelo...